Glykémie
« Back to Glossary Index
Glykémie je koncentrace glukózy (cukru) v krvi, vyjadřovaná obvykle v milimolech na litr (mmol/l). Glukóza je hlavním zdrojem energie pro buňky, zejména pro mozek a svaly.
Fyziologické hodnoty glykémie:
- Nalačno: 3,9–5,6 mmol/l
- Hraniční (porušená glykémie nalačno): 5,6–6,9 mmol/l
- Diabetes mellitus (opakovaně nalačno): ≥ 7,0 mmol/l
Po jídle (postprandiální glykémie):
- Normální: < 7,8 mmol/l
- Porušená glukózová tolerance: 7,8–11,0 mmol/l
- Diabetes mellitus: ≥ 11,1 mmol/l
Regulace glykémie:
- Inzulin – hormon slinivky břišní, který snižuje hladinu glukózy tím, že podporuje její vstup do buněk a ukládání ve formě glykogenu.
- Glukagon, adrenalin, kortizol – hormony, které glykémii zvyšují uvolněním glukózy z jater nebo stimulací glukoneogeneze.
Poruchy glykémie:
- Hypoglykémie – nízká hladina cukru v krvi (< 3,9 mmol/l), projevuje se slabostí, pocením, třesem, zmateností až bezvědomím.
- Hyperglykémie – zvýšená hladina cukru v krvi (> 7 mmol/l nalačno), typická pro diabetes mellitus, dlouhodobě poškozuje cévy, nervy a orgány.
Význam sledování glykémie:
- diagnostika a kontrola diabetu,
- sledování účinku léčby (strava, pohyb, léky, inzulin),
- prevence komplikací (kardiovaskulárních, neurologických, očních a ledvinných).