Glukoneogeneze

Glukoneogeneze je biochemický proces tvorby glukózy z necukerných prekurzorů. Probíhá především v játrech a v menší míře také v ledvinách. Tento proces je klíčový pro udržení stabilní hladiny glukózy v krvi během hladovění, intenzivního cvičení nebo při nedostatečném příjmu sacharidů.

Hlavní substráty glukoneogeneze:

• Aminokyseliny (zejména alanin a glutamin) – uvolněné z rozkladu svalových bílkovin,
• Laktát – vzniká v pracujících svalech a erytrocytech (Coriho cyklus),
• Glycerol – uvolněný při odbourávání tuků (lipolýze).

Hlavní místa probíhání:

• Játra – hlavní orgán zajišťující udržení glykémie,
• Ledviny – podílí se zejména při delším hladovění.

Regulace:

• Hormony stimulující glukoneogenezi: glukagon, kortizol, adrenalin.
• Hormon inhibující glukoneogenezi: inzulin.

Fyziologický význam:

• Zajišťuje glukózu pro mozek, erytrocyty a nervový systém, které jsou na glukóze závislé.
• Umožňuje přežití organismu při dlouhodobém hladovění nebo při nízkosacharidové stravě.
• Podílí se na stabilizaci glykémie mezi jídly.

Poruchy spojené s glukoneogenezí:

• Nedostatečná glukoneogeneze → může vést k těžké hypoglykémii (např. při jaterním selhání).
• Nadměrná glukoneogeneze → často přítomná u diabetu 2. typu, kdy přispívá k chronické hyperglykémii.