#1 Jak to všechno u mě kolem výživového poradenství začalo?

Dyslipidémie. Co to je? Kouří se to nebo je to nějaký nový drink? Pomyslel jsem si, když mi má praktická lékařka oznámila tento totálně neznámý výraz. Okay, určitě to není konec světa, kdo mi s tím dokáže pomoci a dostane mě zpět do chillu? Nic moc mi k tomu paní z prémiové péče neřekla a tak jsem ji požádal, aby mně doporučila k nějakému specialistovi. Informace předala osobnímu koordinátorovi a ten mi za pár dní objednal nutriční terapeutku ve Vinohradské nemocnici. Supr, mám plán, zapálil jsem si doutníček a vyšel na ulici od doktorky.

Co je to dyslipidémie

Dyslipidémie je porucha metabolismu tuků v krvi. Věděl jsem, že v lockdownech a covidovém období nebyla moje strava zrovna vyvážená, cpal jsem se tučnými věcmi, smažené bylo moje oblíbené a vše jsem ještě zapíjel plzeňským mokem. Do toho snížený pohyb a baterie filmů a seriálů v zásobě. To vše nejspíše přispělo k tomu, že přijaté tuky v různých podobách pronikaly do mého krevního řečiště a zvyšovaly hodnoty na krevních testech, kde už markery jako LDL, triglyceridy, celkový cholesterol a non-HDL cholesterol indikovaly zvýšené hladiny mimo závorky a indikační puntíky byly zabarveny do oranžova místo do zelena. Navíc dyslipidémie je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy a s ní spojených kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou srdeční infarkt a mozková mrtvice. A to nechceš.

Návštěva nutriční terapeutky

Ve Vinohradské nemocnici na mě už čekala nutriční terapeutka a dost mě zajímalo, co mi řekne. Nejprve mi vysvětlila základní pojmy, co je to dyslipidémie, pojmy jako cholesterol, HDL, LDL, triglyceridy, celkový cholesterol apod. A teď jak napravit poruchu metabolismu tuků. První rada byla výživová pyramida – dostal jsem jí vytištěnou na papíře, společně se surovinami, co bych měl jíst. Byla tam hlavně zelenina a odtučněný věci (sýry, jogurty mléko apod.). Společně jsme probrali moje stravování a odešel jsem se základním doporučením – omezit tučné věci, smažené, jíst nízkotučné potraviny, více zeleniny, více vlákniny. Základ celkem fajn, ale nízkotučné věci? Shoot me in my head! To ne, a ne pro kuchaře – tuk je nositel chutí a v jídle je naprosto nezbytný! Pomyslel jsem si.

Příchod domů

Doma jsme vše probrali a Jitka mi oznámila – „To jsi měl zaplatit mně a já bych ti to řekla taky“. Okay, třebas ano, ale ne asi všechno. Výživa a především to, co se děje v lidském organismu, je dost obsáhlé téma, které většina obvoďáků nemá nastudováno a nechápe. Takže jako nemachruj. A víš co – já to chci pořádně pochopit a udělám si kurz výživového poradce, abych byl chytrej jako rádio. „No dobře, ale já s tebou.“ Odvětila Jitka. Tak jo! Bylo rozhodnuto a jen otázka času, kdy se na kurz přihlásíme a začneme studovat pochody v lidském organismu a výživu. A navíc – mně jako kuchaři to dá naprosto novou dimenzi do vaření – nejenom umět vařit chutné pokrmy, ale také vědět, co připravený pokrm přinese lidskému organismu za výživu. A to jsme se bohužel na oboru kuchař a číšník neučili.

Stres a boj s darebáky

Tenkrát to nebylo všechno. Bojoval jsem s darebáky a ničemy. Nechci se tu nějak víc rozepisovat, ale nasralo mě rovnou několik lidí a já se rozhodl, že je roznesu na kopytech. To vyžadovalo koncentraci, soustředění a podpůrný prostředky. Já si zvolil doutníčky moods, plzeňské pivo a ideálně nějakou pálenku, to vše na smažený sýr s hranolky nebo burger a vše to topit v majonéze samozřejmě. K tomu pár právníků po mém boku na předžalobní výzvy a ověřování právních kroků. Později se k tomu přidala komunikace s policií a různými městskými částmi jako přestupkovou komisí apod. Až jsem se pak stal předsedou SVJ a vše se naplno rozjelo. Na stravu nebyl čas. To nemluvím o celkem hektickém období v práci. Prostě tato kombinace nevěstila nic dobrého a já se někdy prostě cítil unavený a že na nic nemám energii. Čím to tak asi může být? Jo a spánek. Další věc na kterou jsem zapomněl, toho taky moc nebylo. Do toho věci, co nechci moc psát, prostě se toho sešlo hodně.

Přihláška na kurz výživového poradce

Věděl jsem, že si člověk taky někdy musí odpočinout a strašně jsem se těšil na naší expedici na Antarktickou peninsulu, která bude trvat celý měsíc. Ale taky jsem věděl, že chci ten kurz absolvovat a pochopit metabolické procesy v lidském těle. Přihlášku jsem proto odkládal pořád dál a dál, ale v hlavě jsem ji měl pevně ukotvenou. A přišla jedna událost – před vánoci, potom, co už jsme měli v práci volno, jsem se jednoho dne vzbudil a neviděl na jedno oko plně. Jakoby rozmazaně. Trochu jsem se zalek, ale zachoval paniku. Tak prej zánět očního nervu (zánět si zapamatujte, budu zmiňovat na našich stránkách prozánětlivé i protizánětlivé potraviny). Po asi 6 vyšetřeních, včetně magnetické rezonance hlavy, mi řekli, že je vše okay. Ale že prý mám přestat kouřit a pít alkohol. A začít brát vitamin D. To byl okamžik, kdy už jsem si znovu nezapálil. Alkohol jsem si sice dopřál, ale už v menší míře, zdraví je přeci přednější. A taky to bylo před naší expedicí. To byl takový větší impuls, který mě donutil změnit můj dosavadní životní „gangsta“ styl, ale pomohlo mi i to, že se situace s darebáky postupně zlepšovala a nebe se rozjasňovalo. Jakmile jsme se vrátili z jižní polokoule, ihned jsem nás s Jitkou přihlásil na kurz výživový poradce/výživová poradkyně (kód: 69-042-N) od autorizujícího orgánu Ministerstva zdravotnictví, a už nebyla cesta zpět!