Minerálky, které doplní elektrolyty: Vincentka, Bílinská a Magnesia pod lupou

Proč jsem začala brát minerálky vážně

S minerálními vodami jsem vyrostla. Pocházím z Uherského Hradiště a v minerální vodě se tu doslova koupeme. Máme tu Lázně Luhačovicemi se svými třinácti prameny, Ostrožskou Novou Ves, Smraďavka nebo Suchou Loz. A taky Horní Moštěnice, kam jsem jako dítě jezdila s rodiči pro minerálku přímo k prameni. Tehdy jsem netušila proč mi tak moc chutnají – prostě byly dobré.

Doma jsme pili hodně minerálních vod, ale hvězdu z Luhačovic – Vincentku – ne. Poprvé jsem ji ochutnala až v sauně v Uherském Hradišti. Jeden doušek – a bylo rozhodnuto. Moje tělo řeklo ano tak jasně a okamžitě, až mě to překvapilo. Protože jsem Vincentku začala pít pravidelněji, rozhodla jsem se moje oblíbené minerálky porovnat a zjistit, jak moc jsou nebo nejsou pro mé tělo dobré.

Co jsem zjistila, mě překvapilo a zároveň mi otevřelo oči.

Některé minerální vody totiž obsahují hodně sodíku. A já sůl už od dětství milovala. Měla jsem ráda slanější jídla. Rajčata z naší zahrádky jsem solila víc než ostatní. Teta mě strašila tím, že mi budou drátovat ledviny, když nepřestanu. Dost mě to jako dítě vyděsilo, tak jsem sůl omezila. Na možný důvod, proč si moje tělo říká o víc soli, jsem ovšem přišla až teď při studiu na výživáře. Mám totiž nízký krevní tlak a hodně se potím. Najednou mi ta zvýšená potřeba soli a ta záliba v pití minerálních vod začala dávat smysl. Moje tělo bylo chytřejší než já – samo si říkalo o to, co potřebovalo. Sodík a elektrolyty.

Co jsou vlastně elektrolyty a proč je ztrácíme potem

Elektrolyty jsou minerální látky a jsou klíčové pro správnou funkci svalů, nervů a srdce. Řídí například přenos nervových signálů, stah svalů a osmotickou rovnováhu, tedy rovnováhu tekutin uvnitř a vně buněk.

Proč je ztráta minerálních látek problém: Elektrolyty jako sodík (vně buněk) a draslík (uvnitř buněk) určují jak moc vody vstupuje do buňky nebo z ní odchází. Když ztratíš elektrolyty pocením – poměr se naruší, voda se přesouvá špatně a buňky nefungují správně. To může způsobovat svalové křeče, únavu, bušení srdce a zhoršenou regeneraci. Lidé, kteří se hodně potí, jako sportovci, lidé fyzicky pracující, ale i ti, kteří mají tendenci k silnému pocení jako já, mají tyto ztráty výraznější než ostatní.

Jak pot vzniká: Pot není jen voda. Je to roztok, který tělo aktivně vytváří. Potní žlázy filtrují krev a vytahují z ní vodu spolu s elektrolyty. Ty jsou totiž rozpuštěné v krevní plazmě a tělesných tekutinách, takže když tělo vylučuje pot, jdou s ním i minerální látky.

Proč to tělo dělá: Pot slouží primárně k ochlazování – odpařování vody z kůže odvádí teplo. Ztráta elektrolytů je vlastně vedlejší efekt, ne záměr. Tělo by si je radši nechalo, ale neumí pot vyrobit bez nich.

Které minerální látky ztrácíme nejvíce:

• Sodík – zdaleka největší ztáta, důvod, proč pot chutná slaně
• Chloridy – jdou spolu se sodíkem
• Draslík – ztráta je sice menší, ale pro svaly citelná
• Hořčík – relativně malé množství ale při intenzivním pocení už to pocítíme
• Vápník – stopové množství

Doplňovat je lze i jídlem – ale po náročném tréninku nebo sauně se hodí rychlé a přímé doplnění tekutou formou. A tady přicházejí na scénu minerální vody.

Jak se minerálky dělí – základ, bez kterého se neobejdete

Než se pustíme do srovnání konkrétních vod, je důležité pochopit jeden zásadní rozdíl:

1. Slabě a středně mineralizované vody (do 1000 mg/l celkové mineralizace) jsou vhodné pro každodenní pití bez omezení. Sem patří například Korunní, Mattoni nebo Magnesia.
2. Silně mineralizované vody (nad 1500 mg/l) jsou vhodné při větší fyzické zátěži, v horku nebo při sportu. Patří sem například Poděbradka nebo Hanácká kyselka.
3. Léčivé minerální vody mají velmi silnou mineralizaci a řadí se mezi ně Bílinská kyselka a Vincentka. Ty by se měly užívat s rozvahou a ideálně po konzultaci s lékařem – nejsou to běžné stolní vody.

Srovnání čtyř minerálek: co přesně obsahují

Elektrolyt	Magnesia	Bílinská kyselka	Vincentka	Hanácká kyselka
Sodík (Na)	4,3 mg/l	1 720 mg/l	2 170 mg/l	350 mg/l
Draslík (K)	1,4 mg/l	82 mg/l	143 mg/l	15 mg/l
Hořčík (Mg)	170–187 mg/l	41,8 mg/l	nízký	28 mg/l
Vápník (Ca)	41,3 mg/l	139 mg/l	304 mg/l	378 mg/l
Chloridy (Cl)	16,3 mg/l	225 mg/l	1 600 mg/l	156 mg/l
Jodidy (I)	stopové	stopové	5–6,7 mg/l	významný obsah
HCO3	1 050 mg/l	4 470 mg/l	4 500 mg/l	vysoký
Celková mineralizace	931 mg/l	7 276 mg/l	10 050 mg/l	1 500 mg/l

Hodnoty jsou orientační a mohou se lišit dle aktuální laboratorní analýzy.

Magnesia: každodenní spojenec při doplňování hořčíku

Magnesia je v České republice unikátní – a to v celoevropském měřítku. Její výjimečnost spočívá v tom, že obsahuje velmi vysoké množství hořčíku při zachování střední mineralizace. To je kombinace, která se jinde v Evropě prakticky nevyskytuje.

Proč je to důležité? Hořčík ve vodě se vstřebává lépe než z doplňků stravy. A v jedné 1,5l lahvi Magnesie je přibližně 255 mg přírodního hořčíku – to je kolem 68 % doporučené denní dávky. Přitom obsah sodíku je extrémně nízký (pouhé 4 mg/l), takže ji mohou bezpečně pít i lidé s vysokým krevním tlakem nebo ti, kteří musí sledovat příjem soli.

Hořčík je klíčový pro:

• správnou funkci svalů a prevenci křečí
• nervový systém a psychickou pohodu
• energetický metabolismus
• kvalitu spánku
• vstřebávání vápníku a draslíku

Kdy ji pít: Magnesia je ideální pro každodenní pití jako součást pitného režimu. Výborná je během a po sportu jako zdroj hořčíku, ale není dostatečně bohatá na sodík a draslík, aby sama o sobě plnohodnotně nahradila iontový nápoj.

Pro koho: prakticky pro všechny. Vhodná i pro těhotné, děti, seniory a osoby s kardiovaskulárními onemocněními.

Kdo by měl být opatrný: lidé s poruchou funkce ledvin (konzultujte s lékařem).

Bílinská kyselka: staletími prověřená královská kyselka

Bílinská kyselka pramení v Českém středohoří u města Bíliny a čerpá se z hloubky téměř 200 metrů pod horou Bořeň. Její stáčení probíhá bez úprav již více než 350 let. To samo o sobě říká mnohé o stabilitě a kvalitě pramene.

Je to alkalická, přirozeně perlivá voda s vysokou mineralizací 5 – 7 gramů na litr. Hlavními složkami jsou hydrogenuhličitany (4 470 mg/l) a sodík (1 720 mg/l). Právě hydrogenuhličitany jsou klíčem k jejím léčivým účinkům – neutralizují kyselost a pomáhají odkyselovat organismus.

Bílinská kyselka pomáhá:

• neutralizovat kyselinu mléčnou po fyzické zátěži
• při pálení žáhy a překyselení žaludku
• při doplňování minerálů ztracených pocením nebo průjmem
• jako inhalace při onemocnění dýchacích cest
• diabetikům (zvyšuje alkálie v krvi)

Dávkování: 100 – 400 ml ráno na lačný žaludek nebo večer před spaním. 200–500 ml během jídla nebo po jídle.

Při sportu: bílinská je zajímavá po intenzivním tréninku díky obsahu sodíku a hydrogenuhličitanů, které pomáhají neutralizovat kyselé prostředí vzniklé fyzickou zátěží. Není to ale nápoj na pití během cvičení.

Pro koho: sportovci v regenerační fázi, lidé s trávicími obtížemi, osoby s tendencí k překyselení.

Kdo by se měl vyhnout pití: osoby s onemocněním ledvin, vysokým krevním tlakem (vysoký obsah sodíku) nebo otoky dolních končetin. Nepijte ji dlouhodobě bez konzultace s lékařem.

Vincentka: tekutý poklad z luhačovických hlubin

Vincentka je podle mého (subjektivního) názoru nejzajímavější z této trojice. Pochází z Luhačovic a je doslova zbytkovým mořem – před miliony let tam bylo moře, jehož voda zůstala ukryta hluboko v podloží a za tu dobu zásadně změnila složení.

Má celkovou mineralizaci přes 10 000 mg/l a osmotický tlak, který se blíží osmolalitě lidské krve. To znamená, že se elektrolyty z ní vstřebávají do těla velmi efektivně. Přesně proto jsem po ní sáhla po sauně – a tělo vědělo proč.

Co ji dělá výjimečnou je hlavně jód. 25 – 30 ml Vincentky pokryje celou denní dávku jódu. V české stravě je jódu chronicky málo (většina lidí nepřijímá dostatečné množství mořských ryb ani mořských řas), a proto je Vincentka v tomto ohledu cenná zejména pro lidi, kteří nejedí mořské plody.

Obsahuje mimo jiné: sodík, draslík, vápník, lithium, hořčík, fluor, chloridy, jodidy a stopové prvky jako rubidium, cesium, měď, zinek, vanad, chrom a kobalt – ve fyziologickém poměrném zastoupení.

Vincentka pomáhá:

• doplnit elektrolyty po intenzivním pocení (sauna, sport, horečka)
• dodat denní dávku jódu
• neutralizovat kyselost žaludku
• jako inhalace při onemocněních dýchacích cest a hlasivek
• při kocovině (upravuje vnitřní prostředí)

Dávkování: při běžné pitné kúře 250-350 ml ráno a večer půl hodiny před jídlem, 15–20 dní. Pro doplnění elektrolytů po sportu nebo sauně stačí 100-200 ml. Pro denní dávku jódu jen 25–30 ml.

Pro koho: sportovci, lidé s intenzivním pocením, rekonvalescenti, těhotné ženy, děti od 3 let.

Kdo by se měl vyhnout: osoby s onemocněním ledvin nebo otoky dolních končetin (vysoký obsah sodíku). Vincentka není voda pro každodenní neomezené pití.

Kdy pít jakou vodu: praktický průvodce

Před sportem (1–2 hodiny): sáhněte po Magnesii – doplníte hořčík, který snižuje riziko svalových křečí.

Během sportu: lehčí aktivity do hodiny – stačí čistá voda nebo Magnesia. Při intenzivní zátěži nad hodinu nebo v horku zvažte přidání špetky soli a banánu, nebo klasický iontový nápoj. Vincentka ani Bílinská nejsou na průběžné pití při sportu vhodné – jsou příliš silně mineralizované.

Po sportu a po sauně: tady svítí Vincentka. 100–200 ml rychle doplní sodík, draslík a stopové prvky ztracené potem. Bílinská je také dobrá volba – pomůže neutralizovat kyselinu mléčnou.

Každodenně: Magnesia jako součást pitného režimu. Vincentku a Bílinskou používejte jako kúry v omezeném množství, ne jako hlavní zdroj tekutin.

Pitná kúra (dlouhodobá): Magnesia: bez omezení. Bílinská: lze užívat dlouhodobě v doporučeném dávkování (do 400 ml denně). Vincentka: kúra na 15 – 20 dní, pak si dejte pauzu.

Alternativy, které stojí za zmínku

Hanácká kyselka – silně mineralizovaná, dobrý zdroj sodíku po fyzické zátěži. Pramení přímo v obci Horní Moštěnice v okrese Přerov. Pramen byl objeven náhodně v roce 1854, kdy francouzská společnost hledala ložiska černého uhlí – a místo uhlí našla minerálku!

Poděbradka – středně silná mineralizace, vhodná při sportu. Stáčí se v lázeňském městě Poděbrady ve Středočeském kraji.

Šaratice – moravská léčivá minerálka podobná Vincentce, méně známá, ale velmi zajímavá. Pramení u obce Šaratice u Slavkova u Brna.

Korunní – lehká, vyvážené složení vápník/hořčík, blíží se doporučenému ideálnímu poměru pro fyzicky aktivní. Čerpá se v okolí Karlových Varů v západních Čechách.

Kdo by se měl minerálním vodám obecně vyhýbat

• Osoby s onemocněním ledvin (silně mineralizované vody je zatěžují)
• Lidé s vysokým krevním tlakem (sledujte obsah sodíku)
• Osoby se srdečním selháním nebo otoky dolních končetin
• Kojenci a malé děti (Vincentka až od 3 let, jinak jen kojenecké vody)

Závěr: poslouchejte tělo – má svůj vlastní jazyk

Já jsem se k Vincentce dostala intuitivně. Tělo si říkalo o to, co potřebovalo. Poslouchat intuici bychom však měli v případě, že nemáme žádná zdravotní omezení a když máme potřebné znalosti.

Minerálky nejsou jen voda s bublinkami. Jsou to přírodní léčivé prameny, prověřené staletími. Proto je důležité je vybírat s rozmyslem.

A ještě jedna věc, o které se nemluví: projímavé účinky

Tohle téma si zaslouží vlastní odstavec – protože je praktické, trochu tabu a přitom velmi důležité.

Hořčík a sírany obsažené v některých minerálních vodách mají přirozený projímavý účinek. Střeva je neabsorbují, a tak doslova „rozpouštějí“ obsah střev a urychlují vyprazdňování. U citlivějších jedinců se tento efekt může dostavit i při menším množství.

Jak to platí pro naše tři vody:

Magnesia – při běžném pití (1-1,5 l denně) projímavý efekt většina lidí nepocítí. Větší množství ale může u citlivějších jedinců způsobit měkčí stolici. Je to dáno obsahem hořčíku – a právě proto se Magnesia doporučuje lidem, kteří mají sklon k zácpě.

Bílinská kyselka – při doporučeném dávkování (do 400 ml denně) projímavý účinek obvykle nenastává. Vyšší dávky ale mohou trávení výrazně urychlit.

Vincentka – díky vysokému obsahu chloridů a sodíku může při překročení doporučené dávky způsobit průjem. Proto se nepije jako běžná voda a dávkování opravdu není radno podceňovat.

A pak je tu speciální kategorie – Zaječická hořká: Rychlý projímavý efekt se dostavuje už při vypití jedné sklenice (200 ml). Díky vysokému obsahu síranu hořečnatého stimuluje střevní peristaltiku, a na rozdíl od chemických projímadel je šetrná k organismu, pokud je užívána v doporučeném množství. Zaječická není voda pro každodenní pití – je to léčebný prostředek. Ale jako přírodní pomoc při zácpě nebo jarní detoxikaci má mezi minerálkami čestné místo.

Šaratice – dalším zástupcem přirozeně projímavých vod – díky vysokému obsahu síranů fungují podobně jako Zaječická hořká, jen o něco jemněji. Je oblíbená zejména na Moravě a v lázeňství se používá k detoxikačním kúrám.

Praktické pravidlo: Pokud začínáte s novou minerálkou – zvláště silně mineralizovanou – začněte vždy s menším množstvím a sledujte reakci těla. Každý jsme jiný a co jednomu sedí, může druhého překvapit na záchodě. 😄

Disclaimer: Informace v tomto článku mají vzdělávací charakter a nenahrazují lékařskou konzultaci. Pokud máte zdravotní obtíže, poraďte se se svým lékařem před zahájením jakékoliv pitné kúry.